Základní živiny

Aby každý majitel věděl, co jeho kůň potřebuje a co jsou důležité složky, suroviny a komponenty v krmivu, je potřeba ještě vědět, o které živiny nám jde. 

A začneme asi tak, co nikdo nečekáte. Věcí, která je opravdu důležitá pro celé fungování organismu. 

VODA

Složka příjmu, která je celkem často opomíjená a přitom dokáže ovlivnit tak moc! Nejde jen o to, aby si kůň nepřivodil zácpovou koliku, ale víte, že dehydratace už o 5% ideálu snižuje výkonnost? Příjem vody je důležitý pro všechny koně, ale jsou kategorie, kde je dobré mít přehled: sportovní koně, nemocní koně, staří koně apod. To, že kůň musí mít přístup k vodě 24/7 snad nemusíme připomínat- máte vodu pro koně ve výbězích?? Ideální spotřeba vody pro průměrného teplokrevníka (cca 500kg) je 30-50l, při zátěži nebo v horku se může zvýšit až na dvojnásobek! 

VLÁKNINA

Vláknina je pro koně hlavním zdrojem energie. Seno, senáž, pastva, vojtěška, semena, řepné řízky. Tam všude ji najdete. Samozřejmě hlavním a nejdůležitějším zdrojem příjmu vlákniny je seno. Zdroje energie z vlákniny se jmenují těkavé mastné kyseliny a tvoří až 70% energie, kterou kůň potřebuje. Tento zdroj energie z těkavých mastných kyselin vytvoří ve slepém střevě mikroorganismy. 

A co to vlastně je? Buněčná stěna rostlinných buněk. Celulóza, hemicelulóza, pektiny- ty rádi nasávají vodu, měknou a jsou poddajné. Když rostlina roste dlouho a dřevnatí, přidá se k těm jemným složkám také lignin, který nedokáže strávit ani mikroflora ve střevě. Ale má ve výživě také své místo- má mechanickou funkci! Podporuje žvýkání a tvorbu slin, udržuje střeva v pohybu a pomáhá s posunem tráveniny, působí jako čistění trávicího traktu. 

Zaznamenáváte u svých koní, že mají občas potřebu hrubší vlákniny? Ti v boxech mohou začít žrát víc slámy, ti venkovní začnou okusovat vše dřevěné v okolí- ohrady, přístřešky, stromy. Občas mají touhu právě po čištění střev hrubými kousky, většinou se s tím setkáváme na jaře a na podzim, kdy je tráva šťavnatá a tvrdé stvoly v ní chybí. 

TUKY

Koncentrovaná, ale „pomalá“ energie. Tuky mají zhruba 2x více energie než škroby! Zdrojem mohou být za studena lisované oleje, semena nebo také rýžové otruby. Tuky se tráví postupně a nemají za následek výkyvy inzulinu, výbušné nálady a horké koňské hlavy. Navíc omega-3 mastné kyseliny mají protizánětlivé účinky, podporují imunitu, kvalitu srsti a zdraví kůže. 

Jak se pracuje v těle s energií z tuků: začneme opáčkem z trávicího traktu. Velké kapénky tuků se pomocí žluči rozdělí na mikroskopické části, ty rozdělí enzymy v tenkém střevě tak, aby mohly projít střevní stěnou. Pozor ale, nedostávají se potom do krve, ale do oběhu lymfy, čímž se vyhnou játrům a dostanou se do krevního oběhu až v blízkosti srdce. A už putují dál, buď do svalů a orgánů, nebo do tukových zásob. V buňkách kam doputují ke spotřebě se dostanou do mitochondrií, což jsou takové buněčné elektrárny a tam se oxidují a uvolňuje se ATP- základ buněčné energie. 

Tuky jsou ideální zdroje energie pro- pomalejší práce- krok a klus, dlouhé vyjížďky, vytrvalost. Pomáhají tak šetřit svalový glykogen pro tu náročnější a výbušnější práci (rychlý cval, skákání). 

Pokud kůň příjme s krmnou dávkou tuku moc, nebo na něj není postupně navykán a tenké střevo nemá dostatek enzymů k jeho zpracování, posune se do dalších částí střev, kde je obalen vlákninou a putuje dál bez využití- může způsobit tak průjem, nebo mazlavou stolici. Při zavádění olejů do krmné dávky tedy přidávejte postupně. 

BÍLKOVINY

Bílkoviny neslouží jako zdroj energie, ale jako stavební kameny organismu. Bílkoviny jsou dlouhé řetězce, které se musí v trávicím traktu naštěpit, aby mohly projít do krve. Základními stavebními kameny bílkovin jsou aminokyseliny. Aminokyseliny mohou být buď neesenciální (kůň si je dokáže vyrobit sám), nebo esenciální- ty musí přijmout v krmivu, protože vyrobit je neumí. 

Aminokyseliny se tráví opět v tenkém střevě. Dostanou se do krve, pak do jater a až pak do svalů/kopytní škáry/kůže apod. Když jich je v krmné dávce nadbytek, nestihnou se všechny strávit v tenkém střevě, putují dál a podléhají fermentaci pomocí mikroorganismů. Ty z nich udělají vlastní menší bílkoviny a amoniak. Jenže ani menší bílkoviny, ani jednotlivé aminokyseliny už se v tlustém střevě nevstřebají a dostává se do krve jen amoniak. Játra ho musí přeměnit na močovinu a ledviny vyloučit. Nadměrné dávky bílkovin tedy zbytečně zatěžují játra a ledviny a je to zátěž nejen metabolická, ale také energetická. 

U bílkovin jde tedy o kvantitu, ale také kvalitu! Sója, vojtěška nebo kvasnice obsahují kvalitní bílkoviny, dobře stravitelné a jsou dobrým zdrojem esenciálních aminokyselin. Narozdíl od pšeničných otrub, kukuřice, nebo slupek ze semen. 

CUKRY A ŠKROBY

Perlička nakonec. Jednoduché cukry jako glukózu, fruktózu, sacharózu najdeme v pastvě, ovoci, zelenině nebo melase. Další cukry v pastvě jsou fruktany. No a pak jsou tu škroby, což jsou dlouhé řetězce tvořené z glukóz, které najdeme v semenech rostlin- oves, ječmen, kukuřice,..

Správné místo pro trávení cukrů je opět tenké střevo. Tak pracují enzymy ze slinivky a štěpí složitější molekuly na glukózu. Ta se dostává do krve a dál do jater a svalů, kde se uloží jako rychlý zdroj energie (glykogen). 

Kůň není stvořen pro trávení velkého množství škrobů, enzymů, které je zpracovávají v tenkém střevě je jen omezené množství! No a co se děje při nadbytku? Přebytečný škrob, který se nestihl zpracovat a strávit v tenkém střevě postupuje dál a tam nastává katastrofa. Mikroorganismy se na ně vrhnou a začnou je bouřlivě fermentovat, uvolní se veliké množství kyseliny mléčné, zakyselí se prostředí v tlustém střevě, dojde k masivnímu úhynu všeho živého, uvolnění toxinů které přejdou do krve a jdou škodit do cév v kopytní škáře a laminita je na světě. 

A zase nejde jen o množství přijatých škrobů v krmivu, ale také o jejich stravitelnost. Musí se stihnout strávit v tenkém střevě. Nejstravitelnějším zdrojem škrobů je oves. Následuje kukuřice a ječmen nejlépe ve formě vloček. Celá zrna jsou špatně stravitelná a hrozí, že se dostanou nestrávené škroby do tlustého střeva. 

Kdo škroby nepotřebuje vůbec? Koně s metabolickými syndromy a koně po schvácení. Tam by příjem škrobů v krmné dávce neměl přesáhnout 10% sušiny, ale pozor- včetně sena! Dále škroby nepotřebují koně, co nemají pracovní využití, koně rekreační, v nízké zátěži a také koně trpící na žaludeční vředy. 

Kdo škrob naopak potřebuje? Koně ve vysoké zátěži- dostihoví a sportovní koně. Ale pozor, sportovní kůň je tentokrát myšleno opravdu jako kůň ve vysokém sportu, v těžkém tréninku! Koně, co potřebují extrémně rychle obnovovat svalový glykogen, koně, co pracují v anaerobní zátěži. 

Snažíme se, abyste trávení a krmení vašich koní dokázali porozumět. Abyste dokázali sami trochu odhadnout, co do příkrmů přidat, kolik a proč. Ale vždy, když si nebudete jistí, obraťte se na nás!