Trávicí trakt III.- střeva

V minulém článku jsme podrobně probrali žaludek, v jehož nejnižším bodě se nachází vrátník (pylorus) a vstup do tenkého střeva. To je silný kruhový svěrač, který odděluje kyselé prostředí žaludku a zároveň brání tomu, aby se žluč dostala nahoru do žaludku. První úsek tenkého střeva se nazývá dvanáctník a hned několik centimetrů pod vrátníkem ústi do dvanáctníku žlučovod a také vývod slinivkových šťáv. Koně nemají žlučník! Žluč se tvoří v játrech (stejně jako u lidí), ale nemá místo, kde by se shromažďovala a čekala na příjem potravy. Dostává se do dvanáctníku tedy neustále a je to další přizpůsobení k trvalému příjmu potravy. (Jak rádi a stále připomínáme- přístup k senu 24/7!) Slinivka vypustí svoje šťávy, když se obsah žaludku posune dál. A jaké mají funkce?

Šťávy ze slinivky obsahují bikarbonát, který neutralizuje kyseliny přítomné v žaludku. Šokově se tedy mění pH z velmi kyselého (hodnota cca 2), na neutrální. Zároveň obsahuje trávicí enzymy, které štěpí živiny. Zvýšení pH ve dvanáctníku má hned dva důvody- stejně jako horní část žaludku nemá dvanáctník dostatečnou ochranu sliznic proti kyselinám a také trávicí enzymy v kyselém prostředí neumí pracovat. 

Žluč žádné trávicí enzymy neobsahuje. Ta má jiný úkol a tím je emulgace tuků. To znamená, že z velkých tukových kapének udělá maličké, které už mohou trávicí enzymy naštěpit na mastné kyseliny. 

Další částí tenkého střeva, kam potrava putuje je lačník. Je to nejdelší část tenkého střeva, u průměrného teplokrevníka je dlouhý cca 20 metrů a dochází tady ke vstřebávání živin. Má velmi silnou peristaltiku. A co se v něm přesně děje? Trávicí enzymy dokončí štěpení bílkovin z krmiva na jednotlivé aminokyseliny, tuky jsou také rozloženy na jednotlivé mastné kyseliny a jednoduché cukry a škroby se zde přemění na glukózu. Vnitřní stěna lačníku je pokrytá klky, má tedy obrovský povrch dokonale přizpůsoben pro přechod aminokyselin, mastných kyselin, glukózy, ale také většiny minerálů a vitamínů do krevního a mízního oběhu. 

Následuje kyčelník, ten je zhruba metr dlouhý a má velmi svalnatou stěnu, v kyčelníku už neprobíhá vstřebávání, ten je tak silný proto, že má jinou funkci- zbytek tráveniny (vlákninu, vodu a ještě některé minerály) nekompromisně protlačit přes těsný svěrač do slepého střeva. Těsný je proto, že funguje jako jednosměrný ventil, ve slepém střevě se nachází ohromné množství nejrůznějších mikroorganismů, které se nesmí dostat do tenkého střeva. Průchod tráveniny tenkým střevem je poměrně rychlý- jen několik hodin. 

Z tráveniny zbyla hlavně vláknina. Na trávení vlákniny nemají koně vlastní enzymy (vlastní enzymy na trávení celulózy má jen minimum organismů). A tak slepé střevo obývá velké množství mikroorganismů- bakterie, prvoci, houby, kvasinky. Vše se odehrává bez přístupu vzduchu, každý organismus má svoji funkci a pokud nedochází k nějakým dietetickým chybám, vše běží v křehké, ale dokonalé rovnováze. Cílem je rozložit složité a tvrdé struktury na těkavé mastné kyseliny, což je pro koně hlavní zdroj energie. Slepé střevo je prostě chemická továrna. Také je na to dost velké, v poměru tvoří až 20% celého trávicího traktu, když si představíte zase nějakého průměrného teplokrevníka, je to třeba 35 litrů! (Pamatujete ještě jak je velký žaludek?) Obsah v něm zůstává průměrně 5-6 hodin, ale hodně záleží na vstupním materiálu, velmi zralé seno, nebo seno obsahující dřevnaté stonky bylin zůstává ve slepém střevě déle. Stěna slepého střeva je velice svalnatá, protože potřebuje dostat obsah nahoru, proti gravitaci (vstup i výstup je jen kousek od sebe a slepé střevo je tedy opravdu taková slepá ulička, nebo spíše slepý vak). 

Po fermentaci ve slepém střevě pokračuje trávenina do střeva tlustého. Zase přes silný svěrač projde obsah do velkého tlustého střeva. To pojme až 80 litrů tráveniny a také se tam zdrží nejdéle- až 30 hodin! Aby se tak velký orgán vůbec někam vešel, je pečlivě poskládaný do dvou „pater“ nad sebou a dvou větví (tedy čtyř částí). Mikroorganismy zde dotáhnou fermentaci k cíli a dojde tady ke vstřebávání cílového produktu- těkavých mastných kyselin. V druhé polovině velkého tlustého střeva začne docházet k velké resorbci vody. 

Kritický bod velkého tlustého střeva- pánevní ohyb! Nejen, že tam dochází k ohybu o 180°, ještě také k vystoupání o patro výš a ještě se tam střevo zúží! Rizikové místo pro vznik koliky. V tomto místě je důležitá konzistence obsahu- tedy dostatek vody! 

Zakončení trávicího traktu je v malém tlustém střevě, které je už úzké, má „jen“ cca 3 metry délky a dochází v něm k dodatečné resorbci vody a elektrolytů a ke konečnému tvarování toho, co zbylo. A to je- vláknina, kterou nedokázaly rozložit ani mikroorganismy, také velké množství odumřelých těl mikroorganismů a anorganické částice. To všechno s velkým množstvím hlenu, který to vše usnadňuje posouvat směrem dozadu.. do konečníku, kde se koblížky nahromadí a pak… Ven s nima! :-) A to je konec příběhu, evidentně dosti o ho***.