Trávicí trakt 1.

Abychom to vzali popořadě a do detailu, začneme tedy od začátku a dnes probereme jen dvě úvodní části- dutinu ústní a jícen. 

DUTINA ÚSTNÍ

Hlavní funkce je mechanické rozmělnění potravy. Krouživými pohyby spodní čelisti se nejen zmenší velké kusy potravy, ale také se narušuje buněčná stěna- lignin i celulóza. Tím se zpřístupňuje vnitřek buněk pro další trávicí procesy. Co je v této části důležité? Dobré zdraví zubů! Koně mají chrup hypsodontní- což znamená, že korunka zubu je velice dlouhá a „roste“ celý život- respektive vysouvá se z čelisti velice pomalu, postupně a žvýkáním se obrušuje. Pokud se zuby obrousí nerovnoměrně, tak dostatečně nerozmělní potravu na menší části, hrozí, že v zadních částech traktu dojde k přicpání, nebo se bude potrava hůře trávit a kůň může přestat prospívat. Navíc mohou ostré hrany způsobit poranění uvnitř huby, bolesti, zánět, apod.

Narozdíl od člověka, u koní v hubě nezačínají žádné trávicí procesy. Sliny neobsahují moc enzymů. Tvoří se vyloženě jenom u žvýkání, koním se rozhodně „nesbíhají sliny“ jako nám nebo psům. :-)) Sliny obsahují hlavně vodu, hlen a bikarbonát sodný (jedlou sodu). Ten neutralizuje žaludeční kyseliny a má velkou funkci v žaludku. Sliny navíc sousta obalí hlenem a bezpečně je pomohou posunout do dalších částí traktu. Při žvýkání sena vzniká na 1 kg krmiva cca dvakrát tolik slin, než při příjmu doplňkových krmných směsí. Je to tím, že při žvýkání objemového krmiva je potřeba mnohem víc žvýkacích pohybů, než při krmení granulí nebo müsli a sliny koním vznikají právě při žvýkacích pohybech a jejich produkci zajišťují reflexy. 

Žvýkaní je tedy důležitý proces pro dobrý začátek celého trávicího systému. Jak ale krmivo připravit, nebo upravit tak, aby bylo dobré žvýkání podpořeno? 

U zralejšího sena sklízeného později máte o starost míň- stébla jsou dlouhá a tvrdá. Celkem to připomíná přirozenou pastvu divokých koní ve stepích. U jemného a krátkého sena je dobré zařadit nějaký zpomalovací proces- síť s malými oky nebo kupičkování sena po výbězích. 

U doplňkových krmiv je to ošemetné, podávání nenamočených dávek sice slinění podporuje, ale zase hrozí uspání jícnu. Tak pozor, ideální pro podporu slinění při příjmu doplňkových krmiv je přidání nějaké řezanky. 

JÍCEN

Na ten nesmíme zapomenout!! Zdá se, že je to jen trubka.. jasně, že jo. U teplokrevníka cca 1,5m dlouhá. První 2/3 jícnu tvoří příčně pruhovaná svalovina, poslední 1/3 už hladká svalovina. Sousto je tedy posouváno jícnem do žaludku aktivním peristaltickým stahem. Na vstupu do žaludku se nachází svěrač- kruhový sval. Velmi silný. Funguje jako jednosměrný ventil. Proto koně nemohou ani odříhnout, ani zvracet. Vše, co projde do žaludku už musí pokračovat v cestě trávicím traktem dál. Navíc jícen ústí do žaludku pod ostrým úhlem, což je další pojistka pro to, aby se žaludeční obsah nedostal zpět. A proč to tak je? Není to pro koně spíš nevýhoda?? Nebylo by méně případů těžkých kolik, kdyby se koně dokázali vyzvracet? No.. evoluce zas tak hloupá není, všechno co stvořila má nějaký účel. Kůň je v přírodě kořist, potřebuje umět rychle běhat, aby přežil. Při trysku vzniká v břiše velký tlak, který na žaludek tlačí a hrozilo by, že se obsah žaludku bude pravidelně dostávat trávicím traktem nahoru do jícnu. A my jako lidé víme, jak je pálení žáhy nepříjemné. A nejen to, žaludeční kyseliny jsou velice koncentrované a jícen poškozují. Pro domestikovaného koně, v managementu, který příliš netoleruje jeho přirozenost, to jako nevýhodu můžeme brát. Anebo můžeme jako majitelé pro své koně dělat maximum, abychom zachovali jejich přirozenost a neohrožovali jim zdraví..

Důležitá věc, co vědět o jícnu: jícen se může ucpat! Nebezpečný stav vznikne při hltání, nedostatečném proslinění sousta, nebo nedostatečném rozžvýkání. Mrkev nakrájená na kolečka, jablka na čtvrtky, nedostatečně namočené bobtnající krmivo, krmení ve stresu, nedostatečný příjem vody (pro tvorbu slin), to všechno může způsobit ucpání jícnu. Je vidět na první pohled, kůň začne natahovat krk, kašlat a z huby i nozder mu začne vytékat hlen se zbytky potravy, začne panikařit, potit se… Hrozí vdechnutí zbytků krmiva a následný zápal plic. Hned volejte veterináře!!! Poradí, jak jemně mechanicky sousto posunout! Ideální je, aby přijel, podal spasmolytika (látky uvolňující hladkou svalovinu), může podat i léky na uklidnění, může provést výplach jícnu a naplánovat podávání dalších léků a také antibiotik, jako prevenci před zápalem plic. Pozor, ucpání jícnu se může opakovat, proto si vyslechněte bedlivě všechny rady doktora! Hlavně jak krmit bezprostředně po ucpání, kdy je jícen extrémně podrážděný. 

Zkusím ještě na závěr tohoto článku vypíchnout pár zajímavostí: 

Věděli jste, že kůň dokáže vyprodukovat až 40 litrů slin za den? 

Nebo, že čelisti za den vytvoří až 50 000 žvýkacích pohybů?

Nebo, že blokáda v krku může způsobit bolestivé žvýkání na jednu stranu, kůň začne preferovat druhou a začne si nerovnoměrně obrušovat zuby? 

Fascinující, jak všechno souvisí se vším, že? A tak nepodceňujte ani správné krmení (především senem), ani pravidelné kontroly zubaře, ani preventivní ošetření pohybového aparátu. 

V příštím článku se zaměřím na žaludek. To bude taky Téma s velkým T.