Přechod na jarní pastvu

Jdeme si projít asi ten největší strašák každého koňáka. Schvácení kopyt. Náročné téma, náročná situace, důležitá prevence. Pojďme na to. 

Schvácení může mít mnoho příčin a vyšlo by to na encyklopedii, my se ale opravdu zaměříme jen na to úplně aktuální téma a možnou příčinu, a to jarní pastvu. 

Co je na jarní trávě tak nebezpečné? Jsou to fruktany. To jsou zásobní látky, které rostliny vytvářejí fotosyntézou. Využívají je k růstu, když jsou ale chladné noci, růst je omezen a fruktany zůstávají v nadzemních částech travin, hlavně blízko u země. Nebezpečná je tedy opravdu nízká tráva. 

Pro koně, kteří tráví na rozlehlých pastvinách celý rok to nepředstavuje tak velké riziko- mají mikroflóru přizpůsobenou na trvalý příjem určité hladiny fruktanů. Opravdové riziko hrozí koním, kteří trávili zimu na zimovištích bez trávy a nyní se budou vypouštět na pastviny. Navíc se na sladkou trávu opravdu těší, netuší, že je pro ně nebezpečná. 

Rizikový je přechod na jarní pastvu pro každého koně, ale opravdu nebezpečná je tráva pro koně obézní nebo s různými metabolickými syndromy. Pokud víte, že váš kůň má nějaké takové omezení, opravdu je potřeba organismus nezatěžovat víc. Koně nejsou evolučně vybaveni na trávení velkého množství mladé sladké trávy, proto jim to činí takové potíže. 

Fruktany koně nedokážou strávit sami v tenkém střevě- nemají na to enzym. A tak se dostanou až do střeva tlustého, kde se nachází přátelské bakterie, které za normálních okolností tráví vlákninu ze sena. Ty mají cukry rády, tak se začnou množit a zpracovávat fruktany, ale jako vedlejší produkt vyprodukují velké množství kyseliny mléčné. Což je kontraproduktivní, protože tím se prudce sníží pH, uhynou dobré bakterie ve střevě a vyplaví se obrovské množství toxinů. Ty se dostanou do krve a ta je dopraví až do kopyt. Tam způsobí zánět, který poškodí lamelární spojení. 

Proč zrovna v kopytech? Toxiny samozřejmě krev roznáší po celém těle a slabý zánět způsobují celkově, ale kopyto je extrémně citlivý orgán, hodně prokrvený, je v něm veliká vlásečnicová síť, která za normálních okolností kopyto vyživuje. Tam se dostanou toxiny do kopytní škáry a způsobí tam zánět. Také se aktivují enzymy, které za normálních okolností mají kopyto vyživovat, vlivem toxinů ale zvýší svoji aktivitu abnormálně a začnou rozpojovat lamelární spojení. O zbytek škod se umí postarat tak jednoduchá síla, jakou je gravitace, vlivem které kopytní kost rotuje a klesá. Pokud máte pocit, že na zánět je jasná pomoc- antibiotika, tak se mýlíte. Tento zánět není způsoben bakteriemi v tkáních kopyt, je to sterilní zánět a podávání antibiotik by zlepšení nepřineslo- ba naopak! Zničilo by to ten zbytek funkční mikroflory ve střevě. 

Co se s akutním stavem dá dělat doma? Chladit a ledovat! Ideální varianta je stavět koně několikrát denně do potoka, kde teče obzvlášť zjara voda dostatečně studená. Pokud není potok, může postačit i jezírko, větší kaluž nebo kyblíky s ledovou vodou, ještě zasypanou ledem. Efektem je vasokontrikce- zúžení cév, tím se omezí průtok krve kopytem. Navíc se zpomalí metabolismus v kopytě- pokles teploty sníží aktivitu enzymů, které ničí lamelární spojení. Další velmi důležitým efektem je snížení bolestivosti- chladem se zpomalí vedení vzruchů nervovými vlákny. Aby chlazení bylo opravdu efektivní, nestačí chladit jen kopyto, ideální je chladit až do výšky karpálních kloubů, nebo alespoň tak vysoko, jak je to reálné. 

Nejdůležitější je prevence! Postupné navykání na pastvu, opravdu prodlužované po desítkách minut. Dejte vašim koním čas na přivyknutí, raději nechte trávu vyrůst a pokud je to reálné nechte si na adaptaci klidně až 4 týdny! Všichni koňáci ví, že při změně doplňkových krmiv je třeba postupovat pozvolně, aby si zažívací trakt zvykl, ale to stejné přeci platí i při změně objemových krmiv a poměru pastvy a sena! Další důležité pravidlo je- nepouštějte koně na trávu hladové. Dostatečný příjem sena je opět naprostý základ! Pokud chcete ubrat příjem energie, vždycky ubírejte doplňkových krmiv, nikdy ne sena. Dávejte pozor na počasí. Chladné noci a teplé slunečné dny jsou nejhorší možná kombinace, v takovém počasí bude ráno tráva opravdu nasycená fruktany. 

Další veledůležitost. Pozorujte svého koně, pokud začne projevovat nepohodu v pohybu, bolestivost, neochotu v chůzi po tvrdém, omezte pastvu! Nenechávejte stav dojít do nějakých extrémů. Příznaky schvácení, které jsou známe snad všem koňákům- vlnky na kopytní stěně, viditelná příměs krve v lamelárním spojení, roztažení bílé čáry, typicky bolestivý postoj, to všechno jsou stavy, kterým předchází jemnější náznaky, na které je potřeba bezodkladně reagovat. 

Co jsme pro zjednodušení přechodu vašich koní na pastvu udělali my? 

Kdysi dávno to začalo bylinkovou směsí proti nadýmání, to byla opravdu jedna z našich prvních směsí. Najdete v ní meduňku, která působí spasmolyticky- uvolňuje hladké svalstvo trávicího traktu a zklidňuje. Lékořice má silné protizánětlivé účinky, pomáhá sliznicím produkovat hlen, čímž dokáže zklidnit stavy i žaludečních vředů. Kmín je nejčastěji používaný doplněk pro prevenci nadýmání. Pomáhá také s produkcí žaludečních šťáv. Podobný účinek má anýz, navíc krásně voní a koním opravdu chutná. Heřmánek má v této směsi také roli protizánětlivou, navíc působí antisepticky- snižuje riziko zánětu. Máta zklidňuje žaludek a zlepšuje pohyb střev. Celkově tedy směs působí hlavně proti mírným zažívacím potížím způsobeným změnou krmného režimu při přechodu na pastvu. Nadýmání a průjmy vám pomůže vyřešit během několika dní, ale pořád platí pravidlo o postupném navykání. 

Postupem času nám a hlavně vám tato směs přestala stačit a bylo potřeba vytvořit další, zaměřenou mnohem více na prevenci schvácení kopyt. Ve složení najdete svízel, který podporuje tok lymfy, ta odvádí toxiny a odpadní látky z tkání, dále svízel pomáhá snižovat otoky (to je také jedna z komplikací při probíhajícím zánětu v kopytě- tkáně nemají prostor pro otoky). Zásadní pro prevenci i zlepšení lehkých forem schvácení je podpora cirkulace. Tuto schopnost má jinan, který dokáže rozšiřovat i ty nejjemnější vlásečnice a je tedy výborný pro lepší prokrvení kopytní škáry. Bylinka se zvláštním jménem- klanopraška, podporuje játra při zpracování toxinů, je silný antioxidant a adaptogen, pomáhá organismu zvládat stres a tím i bolest. Rozmarýn působí protizánětlivě, podporuje prokrvení a má pozitivní vliv na krevní oběh. Pampelišku jsme od směsi zařadili především pro její schopnost podporovat filtraci toxinů v ledvinách. Hloh podporuje krevní oběh a zlepšuje průtok krve do periferií, takže také do kopyt. Pro prevenci schvácení je potřeba ovlivňovat zejména tyto tři funkce- odvod toxinů z těla, prokrvení tkání a metabolismus. Opět jsme se snažili dát do směsi to nejsilnější, co přírodní zdroje nabízejí. Máme ji k dostání ve všech třech formách- bylinky na přípravu čaje, granulovanou formu i silný tekutý výtažek bez přidaného cukru! 

Nebojte se na nás obrátit, pokud potřebujete radu týkající se přechodu na jarní pastvu, nebo doporučení, které naše produkty jsou pro vašeho koně vhodné. Hodně štěstí v jarním období vám, i vašim koním!